Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hergot, aspoň tu slepičku, pane Čejko!

7. 08. 2016 10:29:48
Nedávno slavil osmdesátiny můj bývalý soused ze Smíchova, mim Jaroslav Čejka. Na internetu jsem o tom viděl reportáž z domova důchodců, při které mi naskočila husí kůže...

Mladý reportér pronásledoval bezmocného Jarouška s kamerou a pokoušel se z něj vydolovat odpovědi na „originální“ otázky typu, jestli bude psát paměti, zda se mu nestýská po zemřelé víc než stoleté mamince, a co vůbec zdravíčko, co nožičky, slouží? Na to se vyptával nemobilního a mentálně již postiženého starého člověka.

Dusil toho nebožáka upoutaného na vozíčku, s čistýma, skoro dětskýma očima, jež už ale přestávaly patřit tomuto světu. Když konečně pochopil, že na pantomimu to dneska nevypadá, chtěl ze slavného tanečníka za každou cenu vytlačit aspoň pár souvislých vět. Marně. „To byste ale přece pro nás moh udělat, Mistře!“ Marně naléhala ta hyena.

Tím nás měl na mysli hltače bulvárů, pro něž žádné lidské utrpení není dost šťavnatě kruté. Pamatuju si, jak po mé dvojité transplantaci reportéři chtěli za každou cenu vyblejsknout rudou jizvu, jež se mi táhla po celém břiše; protože je ale na oddělení v IKEMu nepustili, přemlouvali aspoň mou ženu, aby rudý řez cvakla, že jí půjčí foťák. Později jsem dělal rozhovor pro seriózní noviny a nakonec, k mému úžasu, pravil respektovaný, jinak slušný novinář, že by taky přece jenom rád čtenářům ukázal tu krvavou jizvu. Já na to neměl sílu, ale moje žena, bývalá vrcholová sportovkyně, ho hnala po schodech, že se z druhého patra zastavil až v přízemí u popelnic.

Když tedy mladý reportér viděl, že z chudáka pana Čejky nic nedostane, a v newsrooomu to schytá od šéfa, mávaje pugétem se slevou, vytáhl nejtěžší kalibr: „Mistře, nemoh byste nám hergot aspoň ústně předvést kousek tý vaší legendární slepičky?“

Jaroušek samozřejmě už fyzicky nemohl, ale protože to byl vždycky hodný a vstřícný člověk, jakoby se na okamžik vrátil od řeky Léthé k pozemskému životu, probral se a pokusil se z úst vyloudit jakési „koko...á...ácha... chá...kokodák...“

Bylo to úděsné, absurdní a smutné. Vím ovšem, že tohle je jen marginální příběh v té apokalypse, jež nás teď obklopuje. Neměl jsem o tom radši vůbec psát. A navíc v tom není ani špetka humoru, který jsem slíbil ve svých blozích používat.

Tak mi to, milí čtenáři, promiňte. Snad příště...

Autor: Vít Olmer | neděle 7.8.2016 10:29 | karma článku: 38.94 | přečteno: 1938x

Další články blogera

Vít Olmer

Přines mi tu botu

V zahradní restauraci seděli proti sobě pan Prošedivělý a pan Obtloustlý. Na parkovišti se třpytil bentley pana Obtloustlého. Uvnitř se nudila skořicová pudlice s psím mobilem na obojku.

5.8.2017 v 11:21 | Karma článku: 28.22 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Vít Olmer

Podivný Rus vedle na posteli

V nemocnici vedle mě ležel Rus. Mluvil perfektně česky, ale ruskou vizáž z obličeje ani šmirglem nevymažeš.

30.7.2017 v 10:12 | Karma článku: 31.74 | Přečteno: 1829 | Diskuse

Vít Olmer

Žebříček hodnot aneb všechno je jinak

U stolu štamgastů-intelektuálů probíhala filosofická debata o hierarchii hodnot. Vrátil jsem se zrovna z nemocnice. „Pro mě, přátelé,“ povídám, „teď bylo dlouho nejvyšší prioritou se vyčůrat.“

7.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 34.31 | Přečteno: 1402 | Diskuse

Vít Olmer

Patricie sexem znavená

Pozdrav slunci je styl jógy, kterou po ránu Patricie provozuje na terase. Soused ji vzrušeně šmíruje z úkrytu za záclonou. Líbí se mu pozice „píďalky“ a „hory“, kdy Patricie ukazuje v předklonu sexy zadeček.

13.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 1419 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Maluj zase obrázky

Minulou sobotu jsem po padesáti letech vzal do ruky barvičky, kterým jsme kdysi říkali: „Vodovky ”. Má láska, jež mi ty barvičky půjčila a věnovala mi papír ze svého draze nakoupeného bloku, jim říká: „Akvarelové barvy.”

23.9.2017 v 0:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Roman Janas

Pomozte šířit příběhy válečných zajatců

Vážení přátelé, známí i neznámí, dovolte mi vás poprosit o vaši pomoc. V loňském roce to nevyšlo, i přesto se mi povedlo válečnou expozici, za pomoci mnoha hodin práce a drobných sponzorů, uvést do fungujícího stavu.

22.9.2017 v 19:48 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 98 | Diskuse

Alena Křehotová

„Vajíčko? Malíři?“

Malíři? Vajíčko? – Pro toho mám svíčkovou... Tohle z báječné televizní série Taková normální rodinka, napsané podle knížky Fan Vavřincové, s nezapomenutelnou Danou Medřickou, je naše oblíbená hláška vždy, když je třeba vymalovat.

22.9.2017 v 17:07 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 169 | Diskuse

Lucia Rien

V zajetí

Svoboda. Je? Existuje vůbec? Je někdo z nás doopravdy svobodný? Co to vlastně znamená svoboda? A proč po ní tak neskonale toužím? Poradí mi někdo návod na život? A ve své podstatě.. O co tady sakra jde?

22.9.2017 v 16:46 | Karma článku: 4.63 | Přečteno: 139 | Diskuse

Jiří Jiroudek

"Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. To potom svět ...

To potom svět bude mít GENERACI IDIOTŮ"! Albert Einstein. I vzhledem k současnosti ten citát až zamrazí.

22.9.2017 v 14:49 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 192 | Diskuse
Počet článků 61 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4172

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.