Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem investoval zlato do šusťáků

4. 01. 2017 20:27:31
Zrovna jsem ležel na gauči s tzv. „sezónní depkou“, když z jisté firmy volala dáma, jestli bych nechtěl výhodně investovat do zlata. Odpověděl jsem, že už v devatenáti letech jsem investoval, ale naopak zlato - do šusťáků...

Vždycky volají v nevhodnou chvíli. Zrovna, když třeba máte zmíněnou „sezónní depku“, nebo bojujete v bytě s havárií prasklého vodovodního potrubí, či vás sužuje zánět trojklanného nervu. Nikdy jinak.

Z jiné „zaručeně české firmy“ mi zas neodbytně nabízejí investice do finančních a komoditních derivátů, akcií a certifikátů, a to po celém světě. Trpělivě odpovídám, že se nad tím zamyslím, jen co přijde důchod, anebo jim rovnou dávám spojení na kolegu Mel Gibsona. Nepomáhá to, neodbytně se ozývají znovu, někdy i v neděli ráno.

Ale vraťme se ke zlatu. Počátkem šedesátých let jsme s DAMU vyrazili poprvé v životě za dráty, a to na divadelní festival v Západním Německu. Mladická blbost se strašlivou touhou po módním oblečení způsobila, že jsem si od táty ze šuplíku vypůjčil rodinné zlaté Svatováclavské dukáty a tyto proměnil u německého starožitníka, kterému se chtivostí protáhl už tak dost velký nos, za hrst marek.

Zakoupil jsem za ně /dlužno říct, že i pro spolužáky herce Olivu, Němce a Křiváčka/ módní šusťáky, šusťákové čepičky, nylonové košile, úzké kravaty a hlavně pravé džíny, jež však v té době neseprány, vypadaly jako tuhé, parním válcem vyžehlené kalhoty z filmu V+W „Hej rup“. Takto postrojeni jsme hrdě razili imperialistickým městečkem Erlangen, k úžasu místních obyvatel.

Po návratu do Prahy jsme u holek byli jednoznační kingové, ale od otce jsem právem obdržel pár facek.

Co se týká zmíněné sezónní depky, pokoušel jsem se ji pak zahnat četbou milovaného Jaroslava Haška. A ejhle! V jednom článku Mistr píše, že byl také jeden čas totálně humoruprostý, nic nepomáhalo, až když mu došel korespondeční lístek od jakési firmy, která mu, spisovateli věčně švorc, nabízela „nedobytné trezory k uschování cenných papírů, šperků, apod.“

Tu se Hašek konečně po dlouhé době „rozchechtal tak, že nebyl k utišení“, a kdykoli si na to vzpomněl, bylo po melancholii.

Musím si z toho velikána vzít příklad. Čekám tedy ještě, až zavolají, zda nechci investovat třeba do superluxusní půdní výstavby za dvěstě mega, do koupi tryskového letadla po Kellnerovi nebo rovnou do diamantů. Upřímný, zdravý smích bude tím nejlepším lékem na sezónní depku, jíž, podle odborníků, často trpívá nejméně polovina našeho národa.

Husitského, pochopitelně...

Autor: Vít Olmer | středa 4.1.2017 20:27 | karma článku: 26.20 | přečteno: 962x

Další články blogera

Vít Olmer

Žebříček hodnot aneb všechno je jinak

U stolu štamgastů-intelektuálů probíhala filosofická debata o hierarchii hodnot. Vrátil jsem se zrovna z nemocnice. „Pro mě, přátelé,“ povídám, „teď bylo dlouho nejvyšší prioritou se vyčůrat.“

7.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 33.50 | Přečteno: 1242 | Diskuse

Vít Olmer

Patricie sexem znavená

Pozdrav slunci je styl jógy, kterou po ránu Patricie provozuje na terase. Soused ji vzrušeně šmíruje z úkrytu za záclonou. Líbí se mu pozice „píďalky“ a „hory“, kdy Patricie ukazuje v předklonu sexy zadeček.

13.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 25.82 | Přečteno: 1253 | Diskuse

Vít Olmer

Zábavné interview u příležitosti mých pětasedmdesátin

Volal Bouda, že by se mnou chtěl udělat rozhovor. Už ne. Už jsem všecko řek. Jenomže jeho sestra je zubařka, která mi zachránila osmičku. Neboj, sliboval Bouda, nebude to bulvár...

4.6.2017 v 9:54 | Karma článku: 23.13 | Přečteno: 808 | Diskuse

Vít Olmer

Nová malostranská humoreska

Na předzahrádce malostranské kavárny seděli dva. Ona listovala v bulváru, on surfoval na tabletu. Nepromluvili spolu slovo. Tak se poznají manželé, psal už Jan Werich.

31.5.2017 v 8:54 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 957 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Po kom ty děti sou?

Je časně zrána, spát se mi nechce. Chvíli koukám z okna do Prahy, mám docela slušný výhled. Pak si zase čtu, láduji do sebe meruňky. Teď si uvařím kafe.

23.7.2017 v 8:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 | Diskuse

Jan Jílek

Divit se a učit se

Zjistil jsem, že mne začala díky Tour de France, zajímat trochu cyklistika. Podíval jsem se na jednu etapu, zjistil jsem, že mají skutečně skvěle zpracovaný televizní přenos.

22.7.2017 v 11:30 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 246 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část VI.

Jednu cestu na Kamenčák mi překazí krupobití, další už se povede. Přírodní voda krásně ochlazuje. Vydaří se i pracovní cesta. Dozvím se něco nového, poznám sympatické lidi. A pochutnám si u Rybiček s.r.o. Obavy byly zbytečné.

21.7.2017 v 19:34 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 132 | Diskuse

Jiří Jiroudek

O ,,malejch" i velkejch krocích v životech člověčích

Když Neil Armstrong jako první člověk v historii vstoupil 20. července 1969 na Měsíc, sledoval ho se zatajeným dechem celý svět. Pak přišla ona nesmrtelná věta: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“

21.7.2017 v 17:06 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jan Jílek

Čuměli ti bolševici

Letí to, letí. Už je tomu 48 let, co jsme skandovali. „To čumíte bolševici, kdo je první na Měsíci.” A 48 let, co 21.8.1969 to bude, co československá vláda poslala své tanky,

21.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 33.72 | Přečteno: 3108 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 26.95 Průměrná čtenost 4252

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.