Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Láska k chlapoženě

16. 01. 2017 12:37:00
Můj známý se jmenuje Josef Salakvarda. Je důchodce. Je důchodce, a tak kouká z okna. Do parčíku. Tam stojí neoklasicistní socha nahé dívky. S květinami. Totiž, stávala...

Socha tedy není jak od Michelangela. K Michelangelovi má daleko. Ňadra skoro žádná, nohy spíš mužské. Sochař původně asi začal sochat chlapa. Pak si to rozmyslel. Tvářička ale hezká. A Josefovi, jak mi vyprávěl v Zubajdě, se ta chlapožena moc líbí. Líbí se mu, připomíná mu jeho nebožku.

Žena drží v ruce květiny. Ale nějaký vandal tu ruku s květinami ulomil. V noci. V noci Salakvarda objekt obdivu nesleduje. Na kamerový systém nemá. Je důchodce. Následně opravenou dívku kdosi strhnul z podstavce. Surově strhnul na trávník. Salakvarda přemluvil sousedy. Postavili ji na místo. Josef Salakvarda ji pak otřel. Otřel ji velmi jemně hadříkem.

„Došla mi trpělivost,“ povídá mi Josef, „a tak jsem napsal na magistrát.“ Vyňal z kapsy papír. Pomačkaný papír. Kopii dopisu. Ocitoval:

„...dále si bezdomovci u této rozdělávají ohýnek. A hlavně, vy ignoranti, v zimním období, kromě atmosférických vlivů a exhalací, dívka s květinami odspoda absorbuje vlhkost. Tato stoupá k mistrovsky modelovaným nohám. Podstavec totiž někdo zcizil. Stoupá až k dívčinu klínu. Hanba! Vnitřní pnutí způsobeném mrazem, může zavinit úplný rozpad i horního těla. Navrhuji tedy okamžité přesunutí díla do Vámi zabezpečeného prostředí!“

„Víš, co mi odpověděli?“ stěžoval si můj známý. „Že v Praze je spousta význačnějších památek, vo který se musej postarat z prej nic moc rozpočtu.“

Josef si objednal další pivo a udeřil na mě. Udeřil na mě, byl jsem po ruce. „Já jim dám – význačnějších! Já jim ještě ukážu, zač je v Pardubicích perník!“

A taky ukázal. Josef Salakvarda. Důchodce. S chlapama z hospody přetransferovali jednou v noci sochu do jeho garáže. Namoudši.

Tam je Dívka s květinami konečně v bezpečí a má se dobře. Má se moc dobře, po všech představitelných stránkách.

Josefa Salakvardu jsem od té doby neviděl. Ani na pivo nechodí. Zlí jazykové tvrdí, že má teď přísný domácí režim.

S tou Dívkou s květinami...

Autor: Vít Olmer | pondělí 16.1.2017 12:37 | karma článku: 27.23 | přečteno: 1803x

Další články blogera

Vít Olmer

Neděle jako vymalovaná /povídka/

Bosý stál nad klozetem a mezi ukazováčkem a prostředníčkem držel svoji někdejší chloubu, nyní scvrklou jak stará tkanička u bot.

17.5.2017 v 9:04 | Karma článku: 17.79 | Přečteno: 422 | Diskuse

Vít Olmer

Na Českou poštu s hasičákem

Přítel občan K. má pravidelný styk. Nikoli pohlavní, ale s Českou poštou. Denní hromadné podání pro něj znamená 50 minut utrpení ve frontě. Už se dožral...

14.5.2017 v 10:36 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 1134 | Diskuse

Vít Olmer

Starej fór

Host seděl v malé kavárničce, kde u stropu provokativně visely několikery zemanovské rudé trenýrky a u vchodu byla připíchnutá cedule: Tady není Babišovo...

7.5.2017 v 16:46 | Karma článku: 31.03 | Přečteno: 2181 | Diskuse

Vít Olmer

Staré zlaté časy úplatků

Významný český právník se nechal slyšet, že proti korupci se u nás dělá málo, "jen se o tom kecá“. Sám přitom hájí největší esa, některá sice zavřou, ale bledou vězeňskou pleť si zas brzy opálí na svých jachtách.

1.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 33.95 | Přečteno: 1466 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Patrik Juda

Otevřená srdce upchlíkům ve Francii aneb peklo pro ženy v "citlivých čtvrtích" Paříže

Hrobaři Evropy i pomocí agitky s muslimy na létajícím koberci chtějí otevírat srdce Evropanů migrantům a přerozdělovat migrantské hordy i mezi naší "rasistickou temnou lůzu". V Paříži mezitím pořádá jiná temná lůza hony na ženy..

22.5.2017 v 16:44 | Karma článku: 43.81 | Přečteno: 2687 | Diskuse

Vlastík Fürst

Strach, který zabíjí

Už jste se někdy skutečně báli? Ne, teď nemyslím na strach vyvolaný hororem nebo tím, že vás někdo pořádně vylekal. Mám na mysli situaci, kdy cítíte, že vám jde o zdraví nebo dokonce život.

22.5.2017 v 15:25 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 349 | Diskuse

Jan Jílek

Bydlím s tebou, ale nejsem tu doma

Ukázka z připravované knihy---- Život oběma plynul poklidně, skoro bez mráčku. Učili se spolu žít, což nebylo ani pro jednoho jednoduché. Ale měli dobrou vůli a učili se nejen se milovat, ale i snášet se.

22.5.2017 v 14:08 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 736 | Diskuse

Jan Holát

Jsem úspěšný ?

Slovo úspěch je jako zaklínadlo dnešní doby. Záleží jenom na tom, jak má kdo nastavený žebříček hodnot a ten je vždy tak originální, jak moc originální je jeho majitel.

21.5.2017 v 19:47 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Jílek

Láska a stárnoucí mladík

Začal jsem si jen tak pro radost ze psaní, z tvoření psát knihu. Nic složitého, nic dramatického. Dalo by se říci, obyčejný příběh jedné lásky.

21.5.2017 v 10:52 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 431 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 31.94 Průměrná čtenost 4468

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.