Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

WC kontra EET

12. 04. 2017 10:06:45
S paní z malostranského veřejného záchodku se znám z dob, kdy mi poskytovala odborné informace, když jsem pro film psal Romanovi Skamene na tělo roli „hajzldědka“...

Je to milá, dobrosrdečná paní a záchůdek, ozářený modrým antibakteriálním světlem, má udržovaný jako klícku. Na procházkách se u ní občas zastavím, pohovoříme o situaci v zemi i ve světě.

Taky se zajímám, jak jdou kšefty. „V zimě slabota,“ povídá, „ale teď se otepluje, turisti víc pijou a čůrají mi tu jak o život.“ „A nezlobí někdy?“ „Rusové chtěj vobčas platit zlatou kartou, to je ženu do bankomatu. Nebo mi pacholek uteče bez zaplacení. Někdo taky vyrukuje s tisícikorunou, než bych běžela rozměnit, přijdu o spoustu kunčoftů, jako byl tuhle ten houf šikmookejch i s průvodcem a čínskou vlaječkou na tyči. Co naděláte? Přece toho chudáka se Smetanou nenechám, aby to pustil do kalhot.“

Čtenář tohoto blogu se možná podiví, proč píšu o tak přízemním tématu. Omyl. O tom, jak důležité to je svědčí, že 18. listopadu mají toalety dokonce svůj světový den! Jeho účelem je zvýšit povědomí o špatné hygieně, nedostatku veřejných hajzlíků a vůbec o toaletní kultuře, jež vypovídá o kultuře národa...

Toalety v historii lidstva nebývaly podceňovány, například za starého Říma císař Vespasián si nechal postavit řadu luxusních záchodků v polokruhu, kde vsedě hodoval a příjemně rozprávěl s VIPáky. Také ovšem zpoplatnil ty veřejné, každý měďáček dobrý. „Peníze nesmrdí,“ prohlásil, což podle něj později okopíroval náš prezident prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. hc mult.

Za renesance se kadilo na prevétech rovnou z arkýřů hradů. Odtud pochází ono mylně vykládané: „Dále od hradu dále!“

Počátkem 19. století podnikavci ve Vídni provozovali jakási sedátka s otvory, zákazník byl přikryt plachtou, aby měl v té intimní chvilce klid. Za Rakouska u nás zavedli záchodky 1. a 2. třídy, v první vám vykartáčovali kabát, vyčistili boty, dokonce i knoflík přišili.

„A co EET?“ udeřil jsem na moji známou toaletářku /všimněte si, že na rozdíl od stylu současného prezidenta nepoužívám vulgární označení hajzlbába/, „postihlo vás také?“

Paní se rozzářila a s chutí spustila: „Taky se na nás chystali, finančáci. Ale co se nestalo...“ Nastražil jsem uši.

„Jednou tady se skřípěním pneumatik zarazila vládní limuzína a z ní se vyřítil ministr, co tu blbost s EET vymyslel.“ Opatrně se rozhlédla. „Nebudu ho rači menovat, abych nepřišla o flek...Vletěl sem jak žíznivej Arab do oázy, asi něco sněd v kantýně v tej poslaneckej sněmovně, tam prej už jednou několik poslanců kvůli úporný běhavce muselo do špitálu. Četla sem to na netu, mám 13palcový MacBook Air,“ dodala hrdě.
„Ulevilo se mu, byl u mě moc spokojenej,“ pokračovala paní, „akorát se omlouval, že nemůže zaplatit, páč u sebe nenosí peníze. „Mávla jsem rukou a von se z vděčnosti optal, co pro mě může udělat. Já s tím nedělala štráchy a hned mu řekla, aby pro nás, co pracujeme v prospěšným veřejným toaletářství, zrušil tu evidenci.“
„A jak to dopadlo?“ ptám se. „Dobře,“ na to paní. Rozhodl, že podle paragrafu 12 budou tržby z provozování veřejných toalet vyloučeny z evidence tržeb. Tohle mi později prozradil jeden z jeho podřízených úředníků z financí, kerej se sem občas uchýlí se svým milým na rychlovku.“
„Pozlacenej člověk, ten ministr,“ pravila paní toaletářka. A pak ještě dodala: „Toho budu volit!“
Rozloučil jsem se a raději pokračoval v procházce.

Autor: Vít Olmer | středa 12.4.2017 10:06 | karma článku: 40.62 | přečteno: 4822x

Další články blogera

Vít Olmer

Neděle jako vymalovaná /povídka/

Bosý stál nad klozetem a mezi ukazováčkem a prostředníčkem držel svoji někdejší chloubu, nyní scvrklou jak stará tkanička u bot.

17.5.2017 v 9:04 | Karma článku: 17.79 | Přečteno: 422 | Diskuse

Vít Olmer

Na Českou poštu s hasičákem

Přítel občan K. má pravidelný styk. Nikoli pohlavní, ale s Českou poštou. Denní hromadné podání pro něj znamená 50 minut utrpení ve frontě. Už se dožral...

14.5.2017 v 10:36 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 1134 | Diskuse

Vít Olmer

Starej fór

Host seděl v malé kavárničce, kde u stropu provokativně visely několikery zemanovské rudé trenýrky a u vchodu byla připíchnutá cedule: Tady není Babišovo...

7.5.2017 v 16:46 | Karma článku: 31.03 | Přečteno: 2181 | Diskuse

Vít Olmer

Staré zlaté časy úplatků

Významný český právník se nechal slyšet, že proti korupci se u nás dělá málo, "jen se o tom kecá“. Sám přitom hájí největší esa, některá sice zavřou, ale bledou vězeňskou pleť si zas brzy opálí na svých jachtách.

1.5.2017 v 12:52 | Karma článku: 33.95 | Přečteno: 1466 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Patrik Juda

Otevřená srdce upchlíkům ve Francii aneb peklo pro ženy v "citlivých čtvrtích" Paříže

Hrobaři Evropy i pomocí agitky s muslimy na létajícím koberci chtějí otevírat srdce Evropanů migrantům a přerozdělovat migrantské hordy i mezi naší "rasistickou temnou lůzu". V Paříži mezitím pořádá jiná temná lůza hony na ženy..

22.5.2017 v 16:44 | Karma článku: 43.81 | Přečteno: 2687 | Diskuse

Vlastík Fürst

Strach, který zabíjí

Už jste se někdy skutečně báli? Ne, teď nemyslím na strach vyvolaný hororem nebo tím, že vás někdo pořádně vylekal. Mám na mysli situaci, kdy cítíte, že vám jde o zdraví nebo dokonce život.

22.5.2017 v 15:25 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 349 | Diskuse

Jan Jílek

Bydlím s tebou, ale nejsem tu doma

Ukázka z připravované knihy---- Život oběma plynul poklidně, skoro bez mráčku. Učili se spolu žít, což nebylo ani pro jednoho jednoduché. Ale měli dobrou vůli a učili se nejen se milovat, ale i snášet se.

22.5.2017 v 14:08 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 736 | Diskuse

Jan Holát

Jsem úspěšný ?

Slovo úspěch je jako zaklínadlo dnešní doby. Záleží jenom na tom, jak má kdo nastavený žebříček hodnot a ten je vždy tak originální, jak moc originální je jeho majitel.

21.5.2017 v 19:47 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Jílek

Láska a stárnoucí mladík

Začal jsem si jen tak pro radost ze psaní, z tvoření psát knihu. Nic složitého, nic dramatického. Dalo by se říci, obyčejný příběh jedné lásky.

21.5.2017 v 10:52 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 431 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 31.94 Průměrná čtenost 4468

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.