Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Starej fór

7. 05. 2017 16:46:48
Host seděl v malé kavárničce, kde u stropu provokativně visely několikery zemanovské rudé trenýrky a u vchodu byla připíchnutá cedule: Tady není Babišovo...

Majitel kavárny, bojovník proti establishmentu, takový Kozina, si přisedl k hostovi. „Čoveče, finančáci tady votravovali už potřetí.“ „A?“ „Vejrali na ceduli, tak sem jim vysvětlil, že tady máme řádně povolenej spolkovej klub pétanque. Což je koulový sport,“ šklebil se kavárník, „ale vám, povídám, koule asi chyběj. Sepsali protokol, chtěli ho podepsat, tak jsem je poslal do prdele!“

Do kavárničky vešel muž kolem pětatřiceti, napřáhl ruku: „Promiň, táto, musel jsem něco zařizovat.“

Jako vždycky, pomyslel si otec. Čím jsem starší, tím dýl mě nechají všichni čekat. I vlastní syn.

„Ten tvůj mladej je jako přes kopírák,“ konstatoval kavárník, „dáte si taky vínko?“ „Ne, děkuju, třebas...neperlivou vodu,“ odpověděl syn. Kavárník zakroutil hlavou a vzdálil se.

Syn pohlédl na rudé trenýrky. „Trochu už starej fór, ne?“

Dneska kluk vypadá neobvykle unaveně...

„Vypadáš unaveně,“ řekl otec.“Děje se něco?“ „Ne, nic,“ odpověděl syn a mechanicky sáhl do kapsy pro mobil.

„Prodals něco?“ zeptal se otec. „Poslali mi do aťasu nějakýho zazobance, že si zařizuje interiéry ve vile,“ odpověděl syn. „Chvilku váhal nad plátnem Srdce bledly, víš, jak to bylo loni na výstavě, ale pak jeho stará plkla, abych namaloval něco jinýho, že abstrakce do haly nechce. Tak jsem se s nima rychle rozloučil.“

Pořád dokola. Marné mu domlouvat, že trhu se prostě přizpůsobit musí.

Otec mlčky otáčel stopkou skleničky s červeným vínem, jež zanechávalo na skle tenkou olejovitou skvrnu.

„A co Eva? Má nějakou práci?“

Při vyslovení toho jména pohlédl syn na mobil a nervózně začal něco vyťukávat na displeji. Současně, jakoby byl duchem jinde, řekl:

„Překládá od rána do večera. To víš, nájem, splátky...“

Jenže já vás teď už bohužel podporovat nemůžu...

Otec se rozhodl raději odlehčit situaci: „A kdy už si pořídíte nějaký dítko? Dokaď eště utlačím kočárek v parku...“

„Nech toho, tati, to říkáš pokaždý,“ odsekl syn. „Už seš s tím trapnej! V týhle apokalypse a eště mít dítě...“

Milej zlatej, mě si rodiče pořídili za heydrichiády...

Kavárník přinesl ke stolku neperlivou vodu. „A eště si vofotili támhle na zdi klubový pravidla,“ ukázal na ceduli u věšáku. „Ale, počkejte, šmíráci finančácký, do roka a do dne...“ zahrozil imaginárním chodským čakanem Kozina a odkolébal se k baru.

„Kdybysme takhle s tvojí mámou uvažovali za totáče,“ pronesl otec k synovi, „tak ses nenarodil.“

„No a? Žádná škoda,“ poznamenal syn defétisticky. A znovu staccatově ťukal na displeji.

„Nemoh bys toho s tím mobilem nechat? Když se se mnou jednou za uherskej rok sejdeš? Copak seš puberťák?“ Otec vypadal docela naštvaně.

Syn na něho pohlédl. „Tati, promiň, já už musím běžet...ona...“ Bylo vidět, že se mu nechce nic vysvětlovat. Otec se na něho upřeně díval. Ze syna náhle vylétlo: „Přivez jsem ji ze špitálu, byla na potratu...“

„C o ž e ?...“

Syn se zvedl a rychle opustil kavárnu. Otec se zaraženě díval, jak se za oknem mihla jeho silueta v protisvětle.

Kavárník Kozina si přisedl. „Takovej eště plašan, co? Jako ty za mlada.“

Otec na to neodpověděl. Díval se na rudé trenýrky na stropě. Pak poznamenal:

„Už bys je měl sundat...“

„Co blbneš?“ napružil se Kozina. „A proč jako?“

„ Trochu už zastaralej fór...“

Otec vytáhnul z kapsy peněženku, aby zaplatil.

Autor: Vít Olmer | neděle 7.5.2017 16:46 | karma článku: 31.86 | přečteno: 2268x

Další články blogera

Vít Olmer

Žebříček hodnot aneb všechno je jinak

U stolu štamgastů-intelektuálů probíhala filosofická debata o hierarchii hodnot. Vrátil jsem se zrovna z nemocnice. „Pro mě, přátelé,“ povídám, „teď bylo dlouho nejvyšší prioritou se vyčůrat.“

7.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 33.50 | Přečteno: 1242 | Diskuse

Vít Olmer

Patricie sexem znavená

Pozdrav slunci je styl jógy, kterou po ránu Patricie provozuje na terase. Soused ji vzrušeně šmíruje z úkrytu za záclonou. Líbí se mu pozice „píďalky“ a „hory“, kdy Patricie ukazuje v předklonu sexy zadeček.

13.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 25.82 | Přečteno: 1253 | Diskuse

Vít Olmer

Zábavné interview u příležitosti mých pětasedmdesátin

Volal Bouda, že by se mnou chtěl udělat rozhovor. Už ne. Už jsem všecko řek. Jenomže jeho sestra je zubařka, která mi zachránila osmičku. Neboj, sliboval Bouda, nebude to bulvár...

4.6.2017 v 9:54 | Karma článku: 23.13 | Přečteno: 808 | Diskuse

Vít Olmer

Nová malostranská humoreska

Na předzahrádce malostranské kavárny seděli dva. Ona listovala v bulváru, on surfoval na tabletu. Nepromluvili spolu slovo. Tak se poznají manželé, psal už Jan Werich.

31.5.2017 v 8:54 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 957 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Po kom ty děti sou?

Je časně zrána, spát se mi nechce. Chvíli koukám z okna do Prahy, mám docela slušný výhled. Pak si zase čtu, láduji do sebe meruňky. Teď si uvařím kafe.

23.7.2017 v 8:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 | Diskuse

Jan Jílek

Divit se a učit se

Zjistil jsem, že mne začala díky Tour de France, zajímat trochu cyklistika. Podíval jsem se na jednu etapu, zjistil jsem, že mají skutečně skvěle zpracovaný televizní přenos.

22.7.2017 v 11:30 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 246 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část VI.

Jednu cestu na Kamenčák mi překazí krupobití, další už se povede. Přírodní voda krásně ochlazuje. Vydaří se i pracovní cesta. Dozvím se něco nového, poznám sympatické lidi. A pochutnám si u Rybiček s.r.o. Obavy byly zbytečné.

21.7.2017 v 19:34 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 132 | Diskuse

Jiří Jiroudek

O ,,malejch" i velkejch krocích v životech člověčích

Když Neil Armstrong jako první člověk v historii vstoupil 20. července 1969 na Měsíc, sledoval ho se zatajeným dechem celý svět. Pak přišla ona nesmrtelná věta: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“

21.7.2017 v 17:06 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jan Jílek

Čuměli ti bolševici

Letí to, letí. Už je tomu 48 let, co jsme skandovali. „To čumíte bolševici, kdo je první na Měsíci.” A 48 let, co 21.8.1969 to bude, co československá vláda poslala své tanky,

21.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 33.72 | Přečteno: 3108 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 26.95 Průměrná čtenost 4252

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.