Nezařazené
Vít Olmer
Staré zlaté časy úplatků
Významný český právník se nechal slyšet, že proti korupci se u nás dělá málo, "jen se o tom kecá“. Sám přitom hájí největší esa, některá sice zavřou, ale bledou vězeňskou pleť si zas brzy opálí na svých jachtách.
Vít Olmer
Vysokohorský výstup na Petřín
Betonovou cestou si to na Petřín šinuli dva staří pánové. Jeden měl nordické hole. Druhý měl obyčejnou hůl. Připomínal trochu nakloněnou věž v Pise, pohybující se vpřed.
Vít Olmer
Pleška tam někde úplně vzadu
Syn přijel na prázdniny z Paříže, kde studuje. Božská Paříž. Zachvátil mě sentiment. Jak psal Jacques Prévert: „A ta řeka se jmenuje Seina, jako město se jmenuje Paříž a Seina je jako živá bytost...“
Vít Olmer
Pražákův vejlet do Prahy
„Ty,“ povídá žena, „už ze Smíchova nevystrčíš nos. Co kdyby sis jednou vyrazil na druhou stranu Vltavy.“ Dostal jsem bágl s buchtama a jako Honza z pohádky vyrazil do světa.
Vít Olmer
Můj přítel s dlouhým pérem
„Vychcánci, amatéři, zloději!“ rozčiloval se v Zubajdě můj přítel Josef Salakvarda, který po ovdovění hodlal prodat svůj zbytečně velký byt.
Vít Olmer
Jak prezidenti Zeman a Si Ťin-pching zdrhli na pivo...
V Lichtenštejnském paláci se čínský prezident naklonil k českému a pošeptal mu: „Če – li i – ťing jou – i tien mej – jou i – ś.“ Zeman, známý polyglot, klopýtavě přikývl: „ Jou – čcgi – š ́ Krnda!“
Vít Olmer
Hnůj v zákulisí českého filmu
Kritici na nový hraný film o Baarové útočí jak hejno mořských vos. Já díla kolegů zásadně nehodnotím, protože z vlastní zkušenosti vím, jaké martyrium je v téhle zemi vůbec něco natočit.
Vít Olmer
Jak jsem čichal k ministryni
Ano, přátelé, čichal jsem k ministryni, a to školství, ml. a těl. Ale já nevěděl, že ta hezká dáma je ministryní. Odcházela z vinárničky s chlápkem, poradcem asi, na bodyguarda byl totiž prcek.
Vít Olmer
Třetí světová válka už vypukla…
„...a sice v našem baráku,“ vrazil přítel Josef Salakvarda do Zubajdy. „Za krvavý peníze jsem získal byt v privatizaci a že prej si budem v klídku lebedit ve vlastním kutlochu. Ale stal se z toho dům hrůzy!“
Vít Olmer
Žena muže bít nemůže...
...protože ho nepřemůže, zpívali V+W. To už dneska neplatí. Znám dámu, kterou fyzicky terorizoval manžel-ožrala, vzala si kurz sebeobrany a byl klid. Genderové teorie praví, že ženy trpí pod nadvládou mužů. Opravdu?
Vít Olmer
Čeští miliardáři jako krysy v noře
Otevřel jsem noviny a koukám, že v mém rodišti Českém Brodě, takovém prďákově, prý budou kutat super-bunkr pro vyvolené miliardáře, elitu naší vlasti.
Vít Olmer
Elektronicky nebo lidsky?
„Člověk potřebuje několik doteků denně, jinak mu vysychá míza,“ napsal kdosi moudrý. A: "Rozvoj sociálních sítí neznamená ještě skutečnou komunikaci - vzájemné rozhovory a naslouchání druhému, rodině, přátelům, včetně milenců."
Vít Olmer
Ten vlasatej, co hrál na housle
Pozoroval jsem ho, jak kráčí ulicí, kde jsme bydleli. Rozježený jako dikobraz, v botách bez ponožek, pronikavé vizionářské oči. Zamířil do čísla 7 a za chvíli se z otevřeného okna linula hra na housle. Albert Einsten.
Vít Olmer
Patnáct volů za minutu
Seděl jsem v hospůdce Pod schůdky a z vedlejší místnosti ke mně doléhaly hlasy štamgastů. Vévodil jim náš soused. Každé druhé slovo toho dobrého muže bylo vole. Stopnul jsem si, že těch volů bylo přesně patnáct za minutu!
Vít Olmer
Antonín Novotný - ke všemu ochotný
V blozích o našich prezidentech čtu poměrně stereotypní politologické rozbory nebo sprostoty, občas promíchané. Oni ti prézové byli nebo jsou většinou morální psychopati, ale neměly by se opomíjet ani jejich roztomilé stránky.
Vít Olmer
Můj soused Husák
„Já,“ povídá žena, „jsem Husákovo dítě, ale moc o tomto tatínkovi nevím. Zato tys bydlel kousek od něj.“ Na Hradčanském náměstí, vzdušnou čarou pár set metrů od „domečku“ prezidenta Československé lihově demogratické republiky.
Vít Olmer
Stará teta Mirka Spáčilová opět zamávala popravčím mečem
Jsem dalek toho, bránit svůj nový film Bony a klid 2 jako kvočna kuřata, ale rád bych si přečetl objektivní, fundovanou kritiku – nikoli jakýsi „jedovatý plivanec“, jejž doma mezi dvěma panáky vrhla na papír pohroma české kinematografie, zapšklá a nenávistná Mirka Spáčilová.
Vít Olmer
Drž hubu, Tomáši Hanáku!
Tomáši, na svém videu jsi sugestivně, s profesorsky zdviženým prstem vypeskoval prezidentského kandidáta Jana Fischera za to, že v době normalizace vstoupil do KSČ. Mám k tomu pár poznámek.
Vít Olmer
Papá Hemingway na labužnické exkurzi v Praze
Četl jsem Pohyblivý svátek, vzpomínky Ernesta Hemingwaye na Paříž dvacátých let. Byl tenkrát chudým, začínajícím spisovatelem, nicméně na každé druhé stránce je ho možno zastihnout nad mísou ústřic, grundlí či šneků, s nezbytnou karafou příjemného bílého vína. Nevím co mě to napadlo, pozval jsem Hema na labužnickou exkurzi do současné Prahy. Známý dobrodruh a Gargantua přijal.
Vít Olmer
Existuje svoboda slova v Čechách?
Neexistuje, odpovím rovnou. Jedině snad na internetu, rovněž v hospodě a občas na povolené demonstraci si můžete vykřikovat, co chcete. Zatím. Ale v médiích, jako je televize, noviny nebo časopisy, vám hned zkraje zatnou tipec ve smyslu: „Tak tohle ne, pane, to nepatří do našich priorit, u šéfů by to narazilo, a hlavně to není v y v á ž e n é“.
| následující |
| Počet článků 84 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 3731 |
Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".
