...páč tady by na ni sraly mouchy.“
„Pane kontrolor,“ vložila se do toho paní Palivcová. „Todle je pro nás poctivý živnostníky liki...likvidační. Hřeb do rakve. Dyť nemůžeme současně točit pívo a eště ouřadovat – elektricky!“
„Elektronická negramotnost neomlouvá, paní hostinská,“ řekl Bretschneider. A bodře dodal: „to by nakonec spravilo pár set tisíc pokuty. Ale tady je...“
„Jezuskote!“ dala se paní Palivcová do pláče, až jí slzy kanuly do natočeného piva.
Bretschneider se obrátil na pana Palivce: „Ale tady je jiná věc. Může vaše manželka za vás vésti obchod po dobu vaší nepřítomnosti?“
„Může.“
„Tak je to v pořádku, pane hostinský“, vesele řekl Bretschneider, „předejte jí to a večer si pro vás přijdem.“
„Nic si z toho nedělej,“ těšil ho Švejk, „já tam jdu jenom pro velezrádu.“
„Ale pro co já?“ zabědoval pan Palivec. „Dyť já jsem poctivec stará. Hostům nalejvám dobrou míru. Z toho bude bankrot. Ale proč? Za co?“
Bretschneider se usmál a vítězoslavně pravil: „Za to, že jste řekl, že mouchy kálely na božský výplod císaře Andreje Babiše I. Oni už vám to vyženou z hlavy!“
Josef Švejk strčil fajfku do kapsy a příjemně pronesl k Palivcovi:
„Nedá se nic dělat, kamaráde. Připrav se, že si tak rok posedíš. Voni teď chtějí poslanci v čele s tím komoušem Zdeňkem Ondráčkem znova zavíst tresty za urážku hlavy státu. A tou Babiš už prakticky je, ne?“ A k paní Palivcové dodal:
„Nalejte nám na cestu ještě dvě lihuprosté slivovice...“