Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

WC kontra EET

12. 04. 2017 10:06:45
S paní z malostranského veřejného záchodku se znám z dob, kdy mi poskytovala odborné informace, když jsem pro film psal Romanovi Skamene na tělo roli „hajzldědka“...

Je to milá, dobrosrdečná paní a záchůdek, ozářený modrým antibakteriálním světlem, má udržovaný jako klícku. Na procházkách se u ní občas zastavím, pohovoříme o situaci v zemi i ve světě.

Taky se zajímám, jak jdou kšefty. „V zimě slabota,“ povídá, „ale teď se otepluje, turisti víc pijou a čůrají mi tu jak o život.“ „A nezlobí někdy?“ „Rusové chtěj vobčas platit zlatou kartou, to je ženu do bankomatu. Nebo mi pacholek uteče bez zaplacení. Někdo taky vyrukuje s tisícikorunou, než bych běžela rozměnit, přijdu o spoustu kunčoftů, jako byl tuhle ten houf šikmookejch i s průvodcem a čínskou vlaječkou na tyči. Co naděláte? Přece toho chudáka se Smetanou nenechám, aby to pustil do kalhot.“

Čtenář tohoto blogu se možná podiví, proč píšu o tak přízemním tématu. Omyl. O tom, jak důležité to je svědčí, že 18. listopadu mají toalety dokonce svůj světový den! Jeho účelem je zvýšit povědomí o špatné hygieně, nedostatku veřejných hajzlíků a vůbec o toaletní kultuře, jež vypovídá o kultuře národa...

Toalety v historii lidstva nebývaly podceňovány, například za starého Říma císař Vespasián si nechal postavit řadu luxusních záchodků v polokruhu, kde vsedě hodoval a příjemně rozprávěl s VIPáky. Také ovšem zpoplatnil ty veřejné, každý měďáček dobrý. „Peníze nesmrdí,“ prohlásil, což podle něj později okopíroval náš prezident prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. hc mult.

Za renesance se kadilo na prevétech rovnou z arkýřů hradů. Odtud pochází ono mylně vykládané: „Dále od hradu dále!“

Počátkem 19. století podnikavci ve Vídni provozovali jakási sedátka s otvory, zákazník byl přikryt plachtou, aby měl v té intimní chvilce klid. Za Rakouska u nás zavedli záchodky 1. a 2. třídy, v první vám vykartáčovali kabát, vyčistili boty, dokonce i knoflík přišili.

„A co EET?“ udeřil jsem na moji známou toaletářku /všimněte si, že na rozdíl od stylu současného prezidenta nepoužívám vulgární označení hajzlbába/, „postihlo vás také?“

Paní se rozzářila a s chutí spustila: „Taky se na nás chystali, finančáci. Ale co se nestalo...“ Nastražil jsem uši.

„Jednou tady se skřípěním pneumatik zarazila vládní limuzína a z ní se vyřítil ministr, co tu blbost s EET vymyslel.“ Opatrně se rozhlédla. „Nebudu ho rači menovat, abych nepřišla o flek...Vletěl sem jak žíznivej Arab do oázy, asi něco sněd v kantýně v tej poslaneckej sněmovně, tam prej už jednou několik poslanců kvůli úporný běhavce muselo do špitálu. Četla sem to na netu, mám 13palcový MacBook Air,“ dodala hrdě.
„Ulevilo se mu, byl u mě moc spokojenej,“ pokračovala paní, „akorát se omlouval, že nemůže zaplatit, páč u sebe nenosí peníze. „Mávla jsem rukou a von se z vděčnosti optal, co pro mě může udělat. Já s tím nedělala štráchy a hned mu řekla, aby pro nás, co pracujeme v prospěšným veřejným toaletářství, zrušil tu evidenci.“
„A jak to dopadlo?“ ptám se. „Dobře,“ na to paní. Rozhodl, že podle paragrafu 12 budou tržby z provozování veřejných toalet vyloučeny z evidence tržeb. Tohle mi později prozradil jeden z jeho podřízených úředníků z financí, kerej se sem občas uchýlí se svým milým na rychlovku.“
„Pozlacenej člověk, ten ministr,“ pravila paní toaletářka. A pak ještě dodala: „Toho budu volit!“
Rozloučil jsem se a raději pokračoval v procházce.

Autor: Vít Olmer | středa 12.4.2017 10:06 | karma článku: 40.77 | přečteno: 4884x

Další články blogera

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Smutné je, že z velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, avšak místo ní má namalované dámské přirození.

24.9.2017 v 14:21 | Karma článku: 26.20 | Přečteno: 1986 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 18.73 | Přečteno: 1015 | Diskuse

Vít Olmer

Přines mi tu botu

V zahradní restauraci seděli proti sobě pan Prošedivělý a pan Obtloustlý. Na parkovišti se třpytil bentley pana Obtloustlého. Uvnitř se nudila skořicová pudlice s psím mobilem na obojku.

5.8.2017 v 11:21 | Karma článku: 28.75 | Přečteno: 1109 | Diskuse

Vít Olmer

Podivný Rus vedle na posteli

V nemocnici vedle mě ležel Rus. Mluvil perfektně česky, ale ruskou vizáž z obličeje ani šmirglem nevymažeš.

30.7.2017 v 10:12 | Karma článku: 32.65 | Přečteno: 1971 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 28.90 | Přečteno: 1271 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 543 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 853 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 151 | Diskuse

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 210 | Diskuse
Počet článků 63 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4096

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.