Na Českou poštu s hasičákem

  Přítel občan K. má pravidelný styk. Nikoli pohlavní, ale s Českou poštou. Denní hromadné podání pro něj znamená 50 minut utrpení ve frontě. Už se dožral…    

Zavolal na ředitelství pobočkové poštovní sítě. Tam sekretářka se sexy hlasem mu sdělila, že se ozve manažerka. Tato vskutku zavolala a stížnost občana K. vyslechla.

Nikoli již sexy hlasem sdělila tomuto, že: „O problémech víme, monitorujeme je a řešíme, avšak personální situace na poště je neúnosná.“

„Co mi je do toho, platím vám až dost! Navíc mám neuropatii dolních končetin,“ rozohnil se občan K., „a dělá mi docela potíže stát tam 50 minut. Nemám jako hradní rudotrenýrkář bodyguardy, kteří by mě udržovali ve svislý poloze.“

„To je mi líto,“ na to manažerka, „doporučuji vám přinést si úředně povolenou, malou, přenosnou židličku, jako mají třeba rybáři.“

Občan K. se tedy obrátil na ombudsmanku, s níž mu pak umožněno se i krátce setkat. Zopakovala předchozí, s tím, že jediné řešení pro chudobnou Českou poštu by bylo „vykrývat pozice“, tj. přesouvat pracovnice z jedné pobočky do druhé.

„Přidáte sem, chybět budou zase tam. To je s prominutím řešení na prd,“ odvětil kverulant. „A mimochodem, paní ombudsmanko, co takhle nějaká kompenzace za moji újmu, za ztracený, drahocenný čas!“ přešel do útoku občan K.

Ombudsmanka se srdečně zasmála. „Česká pošta kompenzace neposkytuje, vážený pane K. Maximálně omluvu, sezná-li však, že stížnost je relevantní.“

„Tak vám moc děkuju,“ pronesl přítel ironicky. A dodal: „Když teda nemáte prostředky na dostatek pracovníků, proč jste si najali za 10 milionů firmu, která bude v rámci tzv. mystery shoppingu mimo jiný fízlovat zaměstnance, jestli mají upravený vlasy a nehty, nežvýkají, nepijí před zákazníky vodu, oslovují je 5. pádem, telefon berou nejpozdějc po třetím zazvonění atd.“  

„Najali jsme zkušenou firmu, pane K.,“ pravila důstojně ombudsmanka, „protože České poště jde o vysokou kvalitu služeb.“

„To teda vidím“, brunátněl přítel. „Hlavně že vy nahoře berete statisíce měsíčně a ty chudinky za přepážkami musejí zákazníkům pod trestem snížení prémií vnucovat losy, SIM karty, i takový píčoviny jako plyšové medvídky, škrabky na omrzlý automobilový okna a dokonce  – hasící přístroj!"

„Pane K.,“ pravila studeně ombudsmanka, „děkuji vám za vaši velice podnětnou návštěvu a přeji hezký den.“

Můj přítel zamířil ke dveřím, ale odtud ještě zvolal mocným hlasem:

„Vy nejste nic než poštovní mafie!“ A než prásknul dveřmi, dodal ještě:

„Ten hasičák bych nejradši použil na vás!“