Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přednáška o sexuálním obtěžování

15. 04. 2018 10:16:00
U nás na FAMU se konala přednáška o sexuálním obtěžování na vysokých školách. Dostavilo se pár posluchačů a já, starý kozák, již delší dobu sledující tendenci lidstva k vyhynutí.

Přednášela přísná, ale nikoli nehezká, odbornice na genderovou problematiku a Mee Too. Nelze prý zavírat oči před rostoucím sexuálním obtěžováním žen ze strany mužských sexuálních predátorů. Například profesorů.

Ihned jsem zaprotestoval, že já, a myslím většina mých kolegů /i kolegyň/ jsme již v tomto smyslu neškodní. Pokus o vtipkování nepadl na úrodnou půdu a přednášející pravila, že harašení nelze podceňovat, v tom jsme za opicemi, v USA se například jeden profesor po usvědčení z obtěžování studentky zastřelil. Konstatovala ta feministka se zadostiučiněním.

Ale i u nás se prý stal případ, že děkan nejmenované fakulty AMU nabízel studentkám čokoládu s pornografickými obrázky. Pak odbornice na slovo vzatá pokračovala ve výkladu o Čtvrté vlně jako iniciativě proti sexismu. Jak se této odporné záležitosti bránit, a co pro to na fakultě konkrétně podnikat?

Tak za prvé: při zkoušení studentky zásadně nezavírat dveře. Za druhé: vyučující dbá na to, aby dívky nechodily do školy s provokativním výstřihem. /Hloubka tohoto však vědkyní neupřesněna./ Za třetí: nepadá v úvahu, a to je přísně zakázáno, aby profesor upadl do lásky /fall in love/ ke své posluchačce! Poznamenal jsem, že takto ale například vzniklo krásné manželství kolegy profesora Otakara Vávry, národního umělce, s jeho žačkou. Šlehnut zato ostrým pohledem byl jsem.

Nedalo mi ještě, abych se nezeptal, jak je to s obtěžováním mužů ženami. Sám jsem to před dávnými lety zažil jako milovník českých filmů, kdy jsem šel na MDŽ v dobré vůli recitovat Wolkera a opilé soudružky mi sahaly na poklopec...

Doma jsem se svěřil se svými zážitky z přednášky o sexuálním obtěžování synovi, vystudovavšímu a žijícímu v Paříži. Povídá, že je to nic proti tomu, co se děje tam.

Na školách například zakazují oslovení mademoiselle, protože by tím učitel vnucoval dotyčné její pohlaví, přičemž ona si ho třeba ještě nevybrala.

Nemáš říkat dívce, že je hezká, protože takto ji predestinuješ, že musí vypadat dobře furt. Hlásí-li se žena na zkoušky do Evropské komise, tak má na výběr nahlásit svoje pohlaví: žena - muž, nebo: ještě nevím a nechci se vyjádřit.

Hračky v obchodech se čím dál méně rozdělují podle toho, jestli jsou pro kluky nebo holky; pro děvčátka by už neměla dominovat růžová a je třeba potírat barbíny, protože holčičky to nutí, aby si hrály na maminky /!/.

Chovat se jako gentleman je špatně, protože tím děláš z ženy slabšího jedince a jen utvrzuješ svoji hnusnou chlapskou dominanci.

Vzpomněl jsem si, jak mi známý říkal, že chtěl v Americe pomoci do kabátu jedné dámě, a ona se polekala, že jí ho chce ukrást.

Pařížská radnice hodlá také bojovat proti sexismu ve veřejných bazénech, kde páni nerespektují ženy, když plavou kolem nich.

V novinách Liberation se hovoří o možnostech cenzury některých uměleckých děl, která jsou sexistická, zmiňuje se mj. i chudák Milan Kundera, který byl už rád, že se na stará kolena zbavil pitomých kritiků v Čechách.

Závěrem bych toto povídání uzavřel poznáním, ke kterému jsem empiricky došel, že totiž na tom nejsme v našem Kocourkově ještě tak špatně, cenzuru máme částečně jen politickou, ale v oblasti sexuálního harašení je zatím klid zbraní šíleného antisexismu.

A tak to vypadá nadějně, že náš hrdý národ přece jen nevyhyne...

Autor: Vít Olmer | neděle 15.4.2018 10:16 | karma článku: 48.10 | přečteno: 12251x


Další články blogera

Vít Olmer

Blbej jak komouš v plavkách

Tohle jsem si vypůjčil z knížky česko-francouzského spisovatele Patrika Ouředníka, o němž točím GEN pro ČT. V osmdesátých musel emigrovat. Moc vyčníval z řady a zlobil. To se ostatně nerado vidí dodnes.

15.5.2018 v 11:19 | Karma článku: 42.02 | Přečteno: 6042 | Diskuse

Vít Olmer

První máj je svátek práce, každý se dnes raduje, pojďte všichni do ulice…

...soudruh prezident nás pozdravuje. Tohle jsme psali v padesátých letech jako žáčci do sešitů. Pak ale soudruh prezident umřel, my stáli tryznu na školním dvoře a já dostal záchvat nezvladatelného smíchu.

30.4.2018 v 9:18 | Karma článku: 24.97 | Přečteno: 793 | Diskuse

Vít Olmer

Frigo si chtěl dopřát radost

Na Malé Straně se prodírám džunglí turistů. Jsou jako tyranosauři, odstrkují občana do vozovky. Zřejmě i ti slušní ve stádu zpitomí a, jak známo z historie, mohou se státi nebezpečnými. Nejen na chodníku.

25.4.2018 v 19:51 | Karma článku: 20.83 | Přečteno: 905 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Čím si zasloužím nebe?

Jeden z předních mužů se ho otázal: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ (Lukáš 18,18)

20.9.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jan Jílek

Prsa na volno

Jedno z asertivních práv, je právo říci: „Já nevím.” Ono právo mi poskytuje možnost dát najevo, že nemám potřebu vědět vše a zabývat se vším, co si kdo myslí, že bych se tím zabývat měl.

20.9.2018 v 10:54 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 749 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Těm patří nebe

Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde.“ (Lukáš 18,16+17)

19.9.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 198 | Diskuse

Míša Vránová

Život online život vesnický

Přestěhovali jsme se z Velkoměsta na Maloměsto. Přišlo nám, že je tam hodně lidí a přestěhovali jsme se do malé vesnice. Co nás k tomu vedlo? A udělali bychom to, kdyby nás naše živobytí nenutilo být pořád/často online?

19.9.2018 v 15:16 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 372 | Diskuse

Jan Jílek

Budete mít jen co si zasloužíte

Občas si hned po ránu pustím, nějaký bigbít. Jen tak, abych nevyšel ze cviku. Trochu rachotu. Bigbít se nedá poslouchat potichu.

19.9.2018 v 9:10 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 479 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4206

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".





Najdete na iDNES.cz