Pondělí 26. února 2024, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. února 2024 Dorota

Politici a holubi /nejen v nose/

26. 06. 2020 13:34:09
Onehdy jsem viděl záběr skrytou kamerou, jak se známý politik a děvkař Silvio Berlusconi z nudy šťourá v nose. Z holuba užmoulal kuličku, kterou pak spolknul. Taková čuňata nemáme v politice ani my...

V domě nad námi bydlí poslanec /politik už v letech/, který má také vztah k holubům, ale těm živým, domestikovaným, řádu měkkozubého. Když má volno z parlamentu nebo neintrikuje někde na schůzích, krmí ta ochočená zvířátka na terase, málem mu sedají na ramena jako svatému Františkovi z Assisi.

Trus z holubů - věžáků pak hojně zanáší náš balkon, stejně jako celou Prahu, kde se prý ročně nahromadí až 350 tun fekálií těchto přemnožených „létajících potkanů“.

Když jsem tuhle na balkoně zaléval vistárii a holubí hovno mi plesklo za krk, došla mi trpělivost.

Jakmile jsem potkal souseda politika, v šatech s povolenou červenou kravatou, slušně jsem ho oslovil s tím, že jeho láska k ptačím tvorům /když už ne k lidským – což jsem ale nevyslovil/, je chvályhodná, akorát že se svými exkrementy nám otravují život. Taky ničí fasády, sochy, a navíc roznášejí po lidech infekční nemoci, roztoče a jiné roztomilé parazity. A způsobují alergie.

„Ale to jsou nesmysly, sousede,“ pokáral mě politik, „holubi byli už od pravěku považováni za kultovní, posvátná zvířata.“

Ta posvátnost zrovna od tebe sedí, pomyslel jsem si. Rudokravaťáku.

„Holubi jsou velmi milí, přítulní a chytří živočichové a měli by být chráněni,“ začal mě poslanec poučovat, jako by stál za poslaneckým pultíkem.

„Povím vám příhodu,“ pokračoval. „Když jsem ještě v devadesátých pracoval u policie /jaké, neřekl/, řešili jsme případ, kdy jeden raketýr-vyděrač lákal z bohatého podnikatele prachy fintou, která spočívala v tom, že pod výhružkami rodině, například výbuchem nálože TNT, mu musí posílat finanční částky po cvičeném holubovi, zaslaném v poštovním balíku. Odesílatele se nám ani s pomocí daktyloskopie odhalit nepodařilo, a sledovací čipy měli tenkrát jen v ZOO, ale ta nám je nepůjčila.“

Bodejť, vy byste byli schopni pak čipovat i lidi.

„Tak jsme si počkali na dalšího zaslaného vyděračova opeřence, s připevněnou schránkou na peníze na zádech. Po konzultaci se Svazem chovatelů jsme se rozhodli holuba při odletu sledovat policejním vrtulníkem MBB BO 105. Ten se totiž používá i při mezinárodních holubářských závodech. Jak myslíte, sousede, že to dopadlo?“

„Pachatele jste lapili.“

„Ne, ne“, usmál se politik. „Mazaný holoubek provedl několik úhybných manévrů a frnknul nám. Takže toho raketýra jsme nikdy nedopadli...“

A ty ses dal radši na politiku, napadlo mě.

„Tak taková jsou holubi inteligentní, výjimečná zvířátka, a já doplňovacím zákonem se zasloužím, aby byla chráněna,“ pravil povzneseně.

„Ale hlavně nám nesmějí kadit na hlavu,“ poznamenal jsem už naštvaně. „Podle paragrafu z roku 2008 je u nás krmení zaká...“

Nestačil jsem dokončit, politik mě zasklil mávnutím ruky a důstojným krokem zákonodárce stoupal po schodišti.

Koupil jsem si tedy doporučenou plastovou maketu havrana za 89 Kč. Toho se prý „pražští rejdiči krátkozubí“ bojí. Prdlajs, a navíc ji výsměšně podělali taky. Pak jsem si opatřil elektronický pískavý plašič, napodobující dravé ptáky. Z toho tito měli leda bžundu, zato s politikem došlo ke konfliktu. Možná ten odpuzovač vzal tak trochu na sebe...

Tak jsem si koupil vzduchovku.

Zatím jsem ji ale nepoužil.

Mohl bych místo holuba trefit politika. A jeho hlas by pak při hlasování v parlamentu chyběl.

Tímto nerozvážným, klukovským činem bych tak mohl narušit naši křehkou, nicméně hezky česky fungující politickou scénu.

Ať si ti holubi radši v klidu serou dál...

Autor: Vít Olmer | pátek 26.6.2020 13:34 | karma článku: 26.21 | přečteno: 756x

Další články blogera

Vít Olmer

Europoslanec v řece /humoreska/

Seděl jsem v čekárně u dentisty, s hubou tuhnoucí po injekci. Navzájem se neznající pacienti si vstřícně povídali, což se dnes děje snad akorát v čekárnách. U doktora.

31.7.2023 v 11:26 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 664 | Diskuse

Vít Olmer

Pozdní odpoledne u Pytlounových /humoreska/

V ulici Čs. armády č. 32 bydlí manželé Pytlounovi. Ona teď žehlí zelené košile, on, plukovník v genštábu, si v křesle čte o pušce Z-35/Q ráže 56x45. Pohodu naruší zvonek u dveří.

17.1.2023 v 11:42 | Karma článku: 21.53 | Přečteno: 668 | Diskuse

Vít Olmer

Pozdní sexstory /povídka/

Jednoho dne v koupelně na sobě nahý důchodce pan Samec zaregistroval jistý mužný úkaz, který ho samotného překvapil. Rychle se osušil, trochu navoněl, a jak ho pánbůh stvořil, tak vkročil hrdě do pokoje.

15.8.2021 v 9:32 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 913 | Diskuse

Vít Olmer

Princ a chuďas /povídka/

Na lavičku na Petříně usedne padesátiletý muž, pan Princ. Úspěšný, oblek od Pietra Filipi, kravata od Bosse, ale skleslý jak smuteční vrba. Naproti němu bezdomovec s pet lahví vína, co vinnou révu nevidělo ani z rychlíku.

4.8.2021 v 10:43 | Karma článku: 30.50 | Přečteno: 870 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Miloslav Schůt

K únorovému výročí

Nedávno jsem viděl film „Jarní povětří“, děj kterého se odehrává v únorových dnech roku 1948, tedy v čase komunistického převratu.

25.2.2024 v 7:49 | Karma článku: 17.52 | Přečteno: 306 | Diskuse

Tereza Ledecká

"Me too"

Někdy je potřeba, aby i ženská měla "koule", aby se dokázala ubránit, případně pomstít..., protože se mi zdá, že nejen LÁSKA, ale už i SPRAVEDLNOST je docela slepá

24.2.2024 v 17:30 | Karma článku: 31.71 | Přečteno: 3307 |

Ivan Pilný

Věříme si příliš?

Jedním z důvodů podléhání mýtům je naše často až patologická sebedůvěra. Falešný pocit kompetence je téměř diagnóza

24.2.2024 v 8:00 | Karma článku: 41.07 | Přečteno: 3870 | Diskuse

Lucie Svobodová

Richardova holčička

,,Lucie, vždyť ti to říkám. Tys byla úplnej magor! Nedalo se s tebou vůbec mluvit.” odvětila stroze, aniž by brala nějaký velký ohled na moje city. Vzpomněla jsem si, že jsem to na ní měla vlastně docela ráda.

21.2.2024 v 21:31 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 342 | Diskuse

Veronika Jirásková

Veroplky 28

Koleno letící horským vzduchem za zvuku Ti Amo nebo ukrajinský masér připravující moje tělo na frontu. To jsou největší zážitky poslední doby.

21.2.2024 v 17:45 | Karma článku: 16.34 | Přečteno: 288 | Diskuse
Počet článků 84 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3732

Jsem vyznavačem kréda Miloše Kopeckého, že "Humor je nejdůstojnější projev smutku".

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Dcera Vladimíra Ráže žije bez ruky. Protézu odložila po dvaceti letech

Veronika Rážová (43) je dcerou slavného českého herce Vladimíra Ráže. Narodila se bez levé horní končetiny. Za hendikep...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...

Známé tváře kritizují Michala Novotného. Nejsem homofob, brání se herec

Na Michala Novotného se na sociálních sítích snesla vlna kritiky. Herec v rozhovoru pro týdeník Téma mimo jiné řekl, že...