- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pane Olmere, smekám klobouk, milovala jsem Vás v Jarních vodách a Fantomu Morriswilu, stejně jako jsem lehce polkla při některých Vašich režijních počinech ... nečetla bych Vás, to se přiznám, jen čirá náhoda (a snad i lehká ženská zvědavost) nechala můj prst klepnout na název povídky.
Míchám dojetí v podvečerní sklence lehkého muškátu. Krásné čtení, smutné a trochu bolavé. Krystalky života přetavené do slov a vět.
Vyhledávám si vás cíleně, neboť krásně umíte skládat písmenka k sobě. A vždycky ty vaše povídky pěkně pohladí na duši.
Blogy, tedy alespoň někteeré, jsou tím nejlepším z celé Mladé Fronty.
Ty vaše povídky se mi líbí. Ale nejsem ani znalec, ani kritik, takže se zase moc neradujte, ale jak se říká - u mne dobrý! :-)
MOC hezká povídka, ve stylu kréda Miloše Kopeckého... Děkuji.
Vít je PROFÍK